Remote Machine Control - Přístroj pro snímání a záznam polohy (stále ve vývoji, aktuální verze 2.0)

V roce 2007 jsem začal pracovat na digitálním výškoměru 1.0. Za pár měsíců jsem výškoměr navrhnul. Po necelém měsíci přišly součástky z USA, takže jsem se mohl dát do stavby. Výškoměr jsem sestavil během jednoho odpoledne. Následně jsem se dal do vývoje a ladění programu, což je vždy největší problém. V září 2008 jsem dopsal poslední řádky programu a na vojenském letišti v Příbrami jsem se domluvil na umístění přístroje do letadla pro parašutisty. V říjnu jsem nasbíral první data, které jsem následně zpracoval a porovnal se záznamem z profesionálního přístroje. Výškoměr měřil jak má, ale použité tlakové čidlo Motorola šumělo až o ±30m. Proto jsem se rozhodl vývoj verze 1.0 ukončit.

Ještě téhož roku jsem se rozhodl postavit výškoměr 1.1 na testování s tlakovým senzorem a USB HOST (pro připojení flash disku). Najít na internetu vhodný senzor o rozměrech menších než 1,5cm x 1,5cm x 1cm a malým driftem je docela problém. Nakonec jsem našel vyhovující čidlo od finské firmy VTI. Procesor jsem zvolil stejně jako v předchozí verzi od americké firmy Microchip PIC16F887. Navrhl jsem schéma a PCB, které jsem následně nechal vyrobit v PragoBoardu. Jakmile plošné spoje dorazily, osadil jsem je. Když jsem byl s HW hotov, začal jsem předělávat starý program na nový senzor. Nejtěžší bylo napsat SW emulaci SPI komunikace, USB protokol a převod binárních dat na tlak. Po několika náročných testech jsem vyhodnotil čidlo jako absolutní špičku. Po neustálém přidávání funkcí, se zaplňovala paměť uP, až přestala stačit. Některé funkce jsem zoptimalizoval, abych ušetřil nějaké místo, ale pořád to bylo těžší a těžší, proto jsem ukončil vývoj výškoměru 1.1.

Na jaře 2009 jsem začal s vývojem nové verze. Kladl jsem si důraz na použití moderních součástek a maximální využití všech předchozích zkušeností. Aby byl systém univerzální přidal jsem GPS a IMU (3xakcelerometr, 3xgyroskop a 3xmagnetometr) od fy Analog a vše dal do pořádné krabičky Hammond. Po takto velkých inovacích jsem změnil název na „RMC 2.0“. Verze 2.0 je stále ve vývoji.

RMC 2.0 může sloužit pro sledování letadel, parašutistů při výcviku, aut, lodí... S použitím GSM technologie je možné komunikovat se systémem kdekoli po světě (jediná podmínka je dostatečný signál). Zobrazování dat probíhá real-time v aplikaci napsané v jazyce C#. Ta umožňuje 3D pohled přes DirectX, vzdálené ovládání...